Vědecké studie o neurotréninku

Neurotrénink je jedním z nejefektivnějších nástrojů rozvoje vlastního potenciálu. Váš aktuální stav a úspěchy jsou měřitelné moderními tréninkovými přístroji.

Kvalita života jde raketově nahoru díky ověřeným a fungujícím principům.

Česká televize na našem pracovišti natáčela časosběrný dokument o účincích neurotréninku

Krátký dokument vyhrál na festivalu Academia film Olomouc cenu za nejlepší český populárně-vědecký dokument a ocenily ho i zahraniční kapacity v oblasti výzkumu mozku.

Vývoj nových metod se nezastavil.

Vytváříme specializované programy na trénink mozku.

Provádíme vlastní výzkum účinnosti terapií a vytváříme nové metody a metodiky pro práci s mozkem. 

Vědecké studie a důkazy o přínosu neurotréninku

pro jednotlivce a společnosti

U klinicky kontrolovaných studií se pozitivní účinky neurotréninku prokazují běžně ještě po 6 a po 12 měsících po skončení tréninku (např. Leins, Goth a kol., 2007; Monastra a kol. 2002; Monastra, 2007).   Gani, Birbbaumer a Strehl (2008) prokázali výbornou účinnost i po 24 měsících a to až u 80% účastníků. Všichni tito účastníci dosahovali i po 24 měsících od ukončení tréninku výkon v testu pozornosti lepší jako 75% běžné populace (při úvodním testování byla jejich úspěšnost o 50% horší, což znamená, že nedosáhli ani na úroveň 25% běžné populace).

Existuje jen málo studií, které by zkoumaly efekt neurotréninku delší dobu než 24 měsíců. Jedním z mála vědeckých pracovníků, který zkoumá dlouhodobý efekt tréninku pomocí neurotechnologií je Dr. Lubar z univerzity v Tennessee. (Lubar, 1989, 1991, 1997, 1999; Lubar a kol., 1995).

V roce 2012 byly publikované dvě rozsáhlé meta-analýzy všech dosavadních výzkumů, které se zabývaly efektivitou neurotréninku při poruchách pozornosti. Když autoři porovnali výsledky jednotlivých studií (více jak 10 klinických studií), jednoznačně se prokázal vliv neurotréninku na zlepšení pozornosti, přičemž zlepšení pozornosti přetrvávalo i po 6 respektive po 12 měsících od skončení neurotréninku. (Moriyama a kol., 2012; Lofthouse, Arnold, Hurt, 2012).

Další výzkumy ukázaly, že neurotrénink pomáhá zefektivnit proces přenášení pozornosti mezi různými úlohami a zlepšuje výkon při paralelním řešení dvou úloh současně. (Enriquez-Geppert, Huster a Herrmann, 2013). Efekt neurotréninku se netýká jen pozornosti. Potvrdilo se například, že neurotrénink zlepšuje krátkodobou paměť (Nan a kol., 2012), dlouhodobou sémantickou paměť a pracovní paměť (Hsueh, Chen a Shaw, 2012; Escolado, Aguilar, Minguez, 2011), zefektivňuje vnímání vizuálních podnětů (Salari, Buechel, Rose, 2014), zlepšuje detekci podnětů v periferních částech zorného pole (Nan a kol., 2013), zrychluje reakční čas a zkracuje dobu motorické reakce na podnět (Bink a kol., 2014).

Zlepšení výkonu se netýká pouze specifických úloh, které se nacvičují v průběhu tréninkových sezení, ale efekt neurotréninku můžeme generalizovat i na jakékoli jiné úlohy a situace, které aktivují příslušné kognitivní procesy (např. pozornost), které byly trénované (Enriquez-Geppert, Huster a Herrmann, 2013).

Trénink mozku pomocí neurotechnologií přináší efekt nejen u mladých, ale i u starší populace (Staufenbiel a kol., 2014). Pozitivní vliv neurotréninku se netýká jen kognitivních procesů (jako vnímání, pozornost, paměť), ale i emocí: po absolvování 30 tréninkových sezení se prokázalo zmizení symptomů úzkostní poruchy, přičemž efekt neurotréninku přetrvával i po 12 měsících od ukončení. (Moradi a kol., 2011).

Shrnutí – dokázané účinky neurotréninku:

  • Neurotrénink pozitivně a významně ovlivňuje úroveň kognitivních funkcí – studie dokazují výrazné zlepšení úrovně pozornosti, vnímání, paměti …. ale i pozitivní vliv na běžné životní situace a pracovní oblast
  • Neurotrénink je účinný jak pro populaci trpící poruchami pozornosti, tak i pro běžnou populaci
  • Účinnost neurotréninku je dokázána jednak z krátkodobého (6-12 měsíců) tak z dlouhodobého hlediska (24 a víc měsíců)
  • Výsledek: populace v nejhorší ¼ úrovni průměrné pozornosti po neurotréninku dosáhla ¾ úrovně a dokázali si tuto úroveň udržet a zlepšit (efekty neurotréniku dokázali přenést do praxe)

Použitá literatura

Arns, M., De Ritter, D., Strehl, U., Breteler, M., Coenen, A. (2009). Efficacy of neurofeedback treatment in ADHD: The effects on inattention, impulsivity and hyperactivity: A meta-analysis. Clinical EEG and Neuroscience, 40(3), 180-189.
Bink M. et al. (2014). Neurocognitive Effects of Neurofeedback in Adolescents With ADHD: A Randomized Controlled Trial. JOURNAL OF CLINICAL PSYCHIATRY,  75 (5), p. 535-579
Enriquez-Geppert S.,  Huster R.J., Herrmann Ch.S. (2013). Boosting brain functions: Improving executive functions with behavioral training, neurostimulation, and neurofeedback. INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY ,  88 (1), p.  1-16.
Escolano C; Aguilar M; Minguez J. (2011). EEG-based Upper Alpha Neurofeedback Training Improves Working Memory Performance   IEEE Conference: 33rd Annual International Conference of the IEEE Engineering-in-Medicine-and-Biology-Society (EMBS) Location: Boston, MA Date: AUG 30-SEP 03, 2011. IEEE; Engn Med & Biol Soc (EMBS).  Pages: 2327-2330
Gani, C., Birbaumer, N., Strehl, U. (2008) Long term effects after feedback of slow cortical potentials and of theta-beta-amplitudes in children with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD). International Journal of Bioelectromagnetism www.ijbem.org 10, (4), 209-232.
Hsueh J; Chen T; Shaw F. (2012). Neurofeedback training on memory enhancement in humans. IEEE Conference: IEEE Biomedical Circuits and Systems Conference (BioCAS).   IEEE; CAS; EMB; Natl Chiao Tung Univ; Taiwan Engn Med Biol Assoc: Hsinchu, TAIWAN Date: NOV 28-30, 2012. Pages: 9-12.
Leins, U, Goth, G, Hinterberger, T, Klinger, C, Rumpf, N and Strehl, U, Neurofeedback for children with ADHD: a comparison of SCP and Theta/Beta protocols, Appl Psychophysiol Biofeedback,32(2), 73-88, 2007.
Lofthouse N.,  Arnold L. E.. Hurt E. (2012). Current Status of Neurofeedback for Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder. CURRENT PSYCHIATRY REPORTS,   14 (5), p. 536-542.
Lubar, J. F.  (1997). Neocortical Dynamics: Implications for Understanding the Role of Neurofeedback and Related Techniques for the Enhancement of Attention.  Applied Psychophysiology and Biofeedback, 22(2), 111-126.
Lubar, J. F. (1989). Electroencephalographic biofeedback and neurological applications. In J. V. Basmajian (Ed.), Biofeedback: Principles and Practice (3rd ed., pp. 67-90).  Baltimore, MD: Williams and Wilkins Publishers.
Lubar, J. F. (1991). Discourse on the Development of EEG Diagnostics and Biofeedback Treatment for Attention-Deficit/Hyperactivity Disorders. Biofeedback and Self-Regulation 16, 201-225.
Lubar, J. F., Swartwood, M.. O., Swartwood, J. N., & O'Donnell, P. (1995). Evaluation of the effectiveness of EEG neurofeedback training for ADHD in a clinical setting as measured by changes in TOVA scores, behavioral ratings, and WISC-R performance. Biofeedback and Self-Regulation, 20, 83-99.
Lubar, J. F., White, J. N., Swartwood, M. O., & Swartwood, J. N.  (1999).  Methylphenidate effects on global and complex measures of EEG.  Pediatric Neurology, 21(3), 633-637.
Monastra, V.J. (2007) Unlocking the Potential of Patients With ADHD; A Model for Clinical Practice. Washington, D.C.: American Psychological Association
Monastra,V. J., Monastra,D.M.,&George, S. (2002). The effects of stimulant therapy, EEG biofeedback, and parentingstyle on the primary symptoms of attention-deficit/hyperactivity disorder. Applied Psychophysiologyand Biofeedback, 27(4), 231–249.
Moradi, A. et al. (2011). Treatment of anxiety disorder with neurofeedback: case study. In: Ongen, DE; Hursen, C; Halat, M; et al. (Eds.): Conference: 2nd World Conference on Psychology, Counselling and Guidance (WCPCG) Location: Antalya, TURKEY Date: MAY 25-29, 2011. 2ND WORLD CONFERENCE ON PSYCHOLOGY, COUNSELLING AND GUIDANCE-2011  Book Series: Procedia Social and Behavioral Sciences ,  Volume: 30.
Moriyama T.S., Polanczyk G., Caye A et al. (2012). Evidence-Based Information on the Clinical Use of Neurofeedback for ADHD. NEUROTHERAPEUTICS   9 (3), p. 588-598
Nan W. et al. (2013). Peripheral Visual Performance Enhancement by Neurofeedback Training. APPLIED PSYCHOPHYSIOLOGY AND BIOFEEDBACK , 38 (4), p. 285-291.
Nan, W.  et al. (2012). Individual alpha neurofeedback training effect on short term memory. INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY, 86 (1), p. 83-87.
Salari N., Buechel Ch., Rose M. (2014). Neurofeedback training of gamma band oscillations improves perceptual processing. EXPERIMENTAL BRAIN RESEARCH,  232 ( 10), p. 3353-3361.
Staufenbiel S. M. et al. (2014). Effect of beta and gamma neurofeedback on memory and intelligence in the elderly. BIOLOGICAL PSYCHOLOGY,  95 (Special Issue), p. 74-85.
Wyrwicka, W. - Sterman, M.B.: Instrumental conditioning of sensorimotor cortex EEG spindles in the waking cat. Psychol. Behav., 1968, č. 3, s. 703-707.

ODKAZY NA ODBORNÉ STUDIE O ÚČINNOSTI METODY

http://journal.frontiersin.org/journal/10.3389/fnhum.2014.00906/abstract

http://journal.frontiersin.org/journal/10.3389/fnhum.2014.00846/full

http://www.smw.ch/content/smw-2013-13838/

Výsledky studie terapie Kombinace EEG zpětné vazby a methylfenidatinu v léčbě ADHD http://www.smw.ch/content/smw-2013-13838/

 (fulltexty k dispozici)

ANGELAKIS, Efthymios; STATHOPOULOU, Stamatina; FRYMIARE, Jennifer L.; GREEN, Deborah H.; LUBAR, Joel F.; KOUNIOS, John. EEG Neurofeedback: A Brief Overview and an Example of Peak Alpha Frequency Training for Cognitive Enhancement in the Elderly. The Clinical Neuropsychologist. 2007, n. 21, s. 110-129.
 
ARNS, Martijn; DE RIDDER, Sabine; STREHL, Ute; BRETELER, Marinus; COENEN, Anton. Efficacy of Neurofeedback Treatment in ADHD: the Effects on Inattention, Impulsivity and Hyperactivity: a Meta-Analysis. Clinical EEG and Neuroscience. 2009, n. 40, s. 180-189.
 
BEAUREGARD, Mario; LÉVESQUE, Johanne. Functional Magnetic Resonance Imaging Investigation of the Effects of Neurofeedback Training on the Neural Bases of Selective Attention and Response Inhibition in Children with Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder. Applied Psychophysiology and Biofeedback. 2006, n. 31.
 
BUTNIK, Steven M. Neurofeedback in Adolescents and Adults With Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Journal of Clinical Psychology. 2005, n. 61, s. 621-625. 
 
CARMEN, Jeffrey A. Passive Infrared Hemoencephalography, 4 Years and 100 Migraines. Journal of Neurotherapy. 2004, n. 8, s. 23-51.
 
COBEN, Robert; PADOLSKY, Ilean. Assessment-Guided Neurofeedback for Autistic Spectrum Disorder. Journal of Neurotherapy. 2007, n. 11, s. 5-23.
 
DEMOS John, Getting started with neurofeedback 
 
FOX, Daniel J.; THARP, David F.; FOX, Lydia C. Neurofeedback: An Alternative and Efficacious Treatment for Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Applied Psychophysiology and Biofeedback. 2005, n. 30.            
 
GEVENSLEBEN, Holger; HOLL, Birgit; ALBRECHT, Björn; VOGEL, Claudia; SCHLAMP, Dieter; KRATZ, Oliver; STUDER, Petra; ROTHENBERGER, Aribert; MOLL, Gunther H.; HEINRICH, Hartmut. Is Neurofeedback an Efficacious Treatment for ADHD? A Randomised Controlled Clinical Trial. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 2009.
 
GEVENSLEBEN, Holger; HOLL, Birgit; ALBRECHT, Björn; SCHLAMP, Dieter; KRATZ, Oliver; STUDER, Petra; ROTHENBERGER, Aribert; MOLL, Gunther H.; HEINRICH, Hartmut. Neurofeedback Training in Children with ADHD: 6-month Follow-up of a Randomised Controlled Trial. European Child and Adolescent Psychiatry. 2010.
 
GRUZELIER, John; EGNER, Tobias. Critical Validation Studies of Neurofeedback. Child and Adolescent Psychiatric Clinics of North America. 2005, n. 14, s. 83-104.

LEHRER, Paul M.; VASCHILLO, Evgeny; VASCHILLO, Bronya; LU, Shou-En; SCARDELLA, Anthony; SIDDIQUE, Mahmood; HABIB, Robert H. Biofeedback Treatment for Asthma. Chest. 2004, n. 126, s. 352-361.

MONASTRA, Vincent J.; LYNN, Steven; LINDEN, Michael; LUBAR, Joel F.; GRUZELIER, John; LAVAQUE, Theodore J. Electroencephalographic Biofeedback in the Treatment of Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder. Applied Psychophysiology and Biofeedback. 2005, n. 30.

NESTORIUC, Yvonne; MARTIN, Alexandra; RIEF, Winfried; ANDRASIK, Frank. Biofeedback Treatment for Headache Disorders: A Comprehensive Efficacy Review. Applied Psychophysiology and Biofeedback. 2008, n. 33, s. 125-140.
 
NESTORIUC, Yvonne; MARTIN, Alexandra. Efficacy of Biofeedback for Migraine: A Meta-Analysis. Pain. 2007, n. 128, s. 111-127.
 
POKORNÁ, K. Use of Stabilometric Platform and Visual Feedback in Rehabilitation of Patients after the Brain Injury. Prague Medical Report. 2006, n. 107, s. 433-442.
 
ROS, Tomas; MOSELEY, Merrick J.; BLOOM, Philip A.; BENJAMIN, Larry; PARKINSON, Lesley A.; GRUZELIER, John H. Optimizing Microsurgical Skills with EEG Neurofeedback. BMC Neuroscience. 2009, n. 87.
 
ROS, Tomas; MUNNEKE, Moniek A. M.; RUGE, Diane; GRUZELIER, John H.; ROTHWELL, John C. Endogenous Control of Waking Brain Rhythms Induces Neuroplasticity in Humans. European Journal of Neuroscience. 2010, n. 31, s. 770-778.
 
ROSSITER, Thomas R.; LAVAQUE, Theodore J. A Comparison of EEG Biofeedback and Psychostimulants in Treating Attention Deficit Hyperactivity Disorders. Journal of Neurotherapy. 1995, s. 48-59.
 
STERMAN, M. Barry; EGNER, Tobias. Foundation and Practice of Neurofeedback for the Treatment of Epilepsy. Applied Psychophysiology and Biofeedback. 2006.
 
STOKES, Deborah A.; LAPPIN, Martha S. . Neurofeedback and Biofeedback with 37 Migraineurs: A Clinical Outcome Study. Behavioral and Brain Functions. 2010, n. 6.
 
SURMELI, Tanju; ERTEM, Ayben. Post WISC-R and TOVA Improvement with QEEG Guided Neurofeedback Training in Mentally Retarded: A Clinical Case Series of Behavioral Problems. Clinical EEG and Neuroscience. 2010, n. 41, s. 32-41.
 
TAN, Gabriel; THORNBY, John; HAMMOND, D. Corydon; STREHL, Ute; CANADY, Brittany; ARNEMANN, Kelly; KAISER, David A. Meta-Analysis of EEG Biofeedback in Treating Epilepsy. Clinical EEG and Neuroscience. 2009, n. 40.