U klinicky kontrolovaných studií se pozitivní účinky neurotréninku prokazují běžně ještě po 6 a po 12 měsících po skončení tréninku (např. Leins, Goth a kol., 2007; Monastra a kol. 2002; Monastra, 2007). Gani, Birbbaumer a Strehl (2008) prokázali výbornou účinnost i po 24 měsících a to až u 80% účastníků. Všichni tito účastníci dosahovali i po 24 měsících od ukončení tréninku výkon v testu pozornosti lepší jako 75% běžné populace (při úvodním testování byla jejich úspěšnost o 50% horší, což znamená, že nedosáhli ani na úroveň 25% běžné populace).
Existuje jen málo studií, které by zkoumaly efekt neurotréninku delší dobu než 24 měsíců. Jedním z mála vědeckých pracovníků, který zkoumá dlouhodobý efekt tréninku pomocí neurotechnologií je Dr. Lubar z univerzity v Tennessee. (Lubar, 1989, 1991, 1997, 1999; Lubar a kol., 1995).
V roce 2012 byly publikované dvě rozsáhlé meta-analýzy všech dosavadních výzkumů, které se zabývaly efektivitou neurotréninku při poruchách pozornosti. Když autoři porovnali výsledky jednotlivých studií (více jak 10 klinických studií), jednoznačně se prokázal vliv neurotréninku na zlepšení pozornosti, přičemž zlepšení pozornosti přetrvávalo i po 6 respektive po 12 měsících od skončení neurotréninku. (Moriyama a kol., 2012; Lofthouse, Arnold, Hurt, 2012).
Další výzkumy ukázaly, že neurotrénink pomáhá zefektivnit proces přenášení pozornosti mezi různými úlohami a zlepšuje výkon při paralelním řešení dvou úloh současně. (Enriquez-Geppert, Huster a Herrmann, 2013). Efekt neurotréninku se netýká jen pozornosti. Potvrdilo se například, že neurotrénink zlepšuje krátkodobou paměť (Nan a kol., 2012), dlouhodobou sémantickou paměť a pracovní paměť (Hsueh, Chen a Shaw, 2012; Escolado, Aguilar, Minguez, 2011), zefektivňuje vnímání vizuálních podnětů (Salari, Buechel, Rose, 2014), zlepšuje detekci podnětů v periferních částech zorného pole (Nan a kol., 2013), zrychluje reakční čas a zkracuje dobu motorické reakce na podnět (Bink a kol., 2014).
Zlepšení výkonu se netýká pouze specifických úloh, které se nacvičují v průběhu tréninkových sezení, ale efekt neurotréninku můžeme generalizovat i na jakékoli jiné úlohy a situace, které aktivují příslušné kognitivní procesy (např. pozornost), které byly trénované (Enriquez-Geppert, Huster a Herrmann, 2013).
Trénink mozku pomocí neurotechnologií přináší efekt nejen u mladých, ale i u starší populace (Staufenbiel a kol., 2014). Pozitivní vliv neurotréninku se netýká jen kognitivních procesů (jako vnímání, pozornost, paměť), ale i emocí: po absolvování 30 tréninkových sezení se prokázalo zmizení symptomů úzkostní poruchy, přičemž efekt neurotréninku přetrvával i po 12 měsících od ukončení. (Moradi a kol., 2011).
Shrnutí – dokázané účinky neurotréninku:
- Neurotrénink pozitivně a významně ovlivňuje úroveň kognitivních funkcí – studie dokazují výrazné zlepšení úrovně pozornosti, vnímání, paměti …. ale i pozitivní vliv na běžné životní situace a pracovní oblast
- Neurotrénink je účinný jak pro populaci trpící poruchami pozornosti, tak i pro běžnou populaci
- Účinnost neurotréninku je dokázána jednak z krátkodobého (6-12 měsíců) tak z dlouhodobého hlediska (24 a víc měsíců)
- Výsledek: populace v nejhorší ¼ úrovni průměrné pozornosti po neurotréninku dosáhla ¾ úrovně a dokázali si tuto úroveň udržet a zlepšit (efekty neurotréniku dokázali přenést do praxe)
Použitá literatura
Arns, M., De Ritter, D., Strehl, U., Breteler, M., Coenen, A. (2009). Efficacy of neurofeedback treatment in ADHD: The effects on inattention, impulsivity and hyperactivity: A meta-analysis. Clinical EEG and Neuroscience, 40(3), 180-189.
Bink M. et al. (2014). Neurocognitive Effects of Neurofeedback in Adolescents With ADHD: A Randomized Controlled Trial. JOURNAL OF CLINICAL PSYCHIATRY, 75 (5), p. 535-579
Enriquez-Geppert S., Huster R.J., Herrmann Ch.S. (2013). Boosting brain functions: Improving executive functions with behavioral training, neurostimulation, and neurofeedback. INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY , 88 (1), p. 1-16.
Escolano C; Aguilar M; Minguez J. (2011). EEG-based Upper Alpha Neurofeedback Training Improves Working Memory Performance IEEE Conference: 33rd Annual International Conference of the IEEE Engineering-in-Medicine-and-Biology-Society (EMBS) Location: Boston, MA Date: AUG 30-SEP 03, 2011. IEEE; Engn Med & Biol Soc (EMBS). Pages: 2327-2330
Gani, C., Birbaumer, N., Strehl, U. (2008) Long term effects after feedback of slow cortical potentials and of theta-beta-amplitudes in children with attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD). International Journal of Bioelectromagnetism www.ijbem.org 10, (4), 209-232.
Hsueh J; Chen T; Shaw F. (2012). Neurofeedback training on memory enhancement in humans. IEEE Conference: IEEE Biomedical Circuits and Systems Conference (BioCAS). IEEE; CAS; EMB; Natl Chiao Tung Univ; Taiwan Engn Med Biol Assoc: Hsinchu, TAIWAN Date: NOV 28-30, 2012. Pages: 9-12.
Leins, U, Goth, G, Hinterberger, T, Klinger, C, Rumpf, N and Strehl, U, Neurofeedback for children with ADHD: a comparison of SCP and Theta/Beta protocols, Appl Psychophysiol Biofeedback,32(2), 73-88, 2007.
Lofthouse N., Arnold L. E.. Hurt E. (2012). Current Status of Neurofeedback for Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder. CURRENT PSYCHIATRY REPORTS, 14 (5), p. 536-542.
Lubar, J. F. (1997). Neocortical Dynamics: Implications for Understanding the Role of Neurofeedback and Related Techniques for the Enhancement of Attention. Applied Psychophysiology and Biofeedback, 22(2), 111-126.
Lubar, J. F. (1989). Electroencephalographic biofeedback and neurological applications. In J. V. Basmajian (Ed.), Biofeedback: Principles and Practice (3rd ed., pp. 67-90). Baltimore, MD: Williams and Wilkins Publishers.
Lubar, J. F. (1991). Discourse on the Development of EEG Diagnostics and Biofeedback Treatment for Attention-Deficit/Hyperactivity Disorders. Biofeedback and Self-Regulation 16, 201-225.
Lubar, J. F., Swartwood, M.. O., Swartwood, J. N., & O'Donnell, P. (1995). Evaluation of the effectiveness of EEG neurofeedback training for ADHD in a clinical setting as measured by changes in TOVA scores, behavioral ratings, and WISC-R performance. Biofeedback and Self-Regulation, 20, 83-99.
Lubar, J. F., White, J. N., Swartwood, M. O., & Swartwood, J. N. (1999). Methylphenidate effects on global and complex measures of EEG. Pediatric Neurology, 21(3), 633-637.
Monastra, V.J. (2007) Unlocking the Potential of Patients With ADHD; A Model for Clinical Practice. Washington, D.C.: American Psychological Association
Monastra,V. J., Monastra,D.M.,&George, S. (2002). The effects of stimulant therapy, EEG biofeedback, and parentingstyle on the primary symptoms of attention-deficit/hyperactivity disorder. Applied Psychophysiologyand Biofeedback, 27(4), 231–249.
Moradi, A. et al. (2011). Treatment of anxiety disorder with neurofeedback: case study. In: Ongen, DE; Hursen, C; Halat, M; et al. (Eds.): Conference: 2nd World Conference on Psychology, Counselling and Guidance (WCPCG) Location: Antalya, TURKEY Date: MAY 25-29, 2011. 2ND WORLD CONFERENCE ON PSYCHOLOGY, COUNSELLING AND GUIDANCE-2011 Book Series: Procedia Social and Behavioral Sciences , Volume: 30.
Moriyama T.S., Polanczyk G., Caye A et al. (2012). Evidence-Based Information on the Clinical Use of Neurofeedback for ADHD. NEUROTHERAPEUTICS 9 (3), p. 588-598
Nan W. et al. (2013). Peripheral Visual Performance Enhancement by Neurofeedback Training. APPLIED PSYCHOPHYSIOLOGY AND BIOFEEDBACK , 38 (4), p. 285-291.
Nan, W. et al. (2012). Individual alpha neurofeedback training effect on short term memory. INTERNATIONAL JOURNAL OF PSYCHOPHYSIOLOGY, 86 (1), p. 83-87.
Salari N., Buechel Ch., Rose M. (2014). Neurofeedback training of gamma band oscillations improves perceptual processing. EXPERIMENTAL BRAIN RESEARCH, 232 ( 10), p. 3353-3361.
Staufenbiel S. M. et al. (2014). Effect of beta and gamma neurofeedback on memory and intelligence in the elderly. BIOLOGICAL PSYCHOLOGY, 95 (Special Issue), p. 74-85.
Wyrwicka, W. - Sterman, M.B.: Instrumental conditioning of sensorimotor cortex EEG spindles in the waking cat. Psychol. Behav., 1968, č. 3, s. 703-707.