Kdo za tím stojí?

Moje cesta k mozku a Brain koučinku Cestu k dnešnímu Brain koučinku mi psal život již od útlých let. Je to tak, musím se vrátit o několik desetiletí zpět. Vyrůstala jsem v ideální rodině, kde vládla pohoda. Každé dítě tu příjemnou atmosféru rychle pozná a nasává ji do sebe jako houba. Já jsem nebyla jiná. Byla to skvělá vstupenka do dalších let. Moje maminka přitahovala lidi jako magnet. Její srdečnost, otevřenost, ochota pomoci a životní moudrost bylo to, co u ní lidé hledali. A vzpomínám, že to u nás “hledali” několikrát do měsíce. Když se u nás v pátek večer sešlo třeba dvacet lidí, v bytě 2+1, povídali si a sdíleli své zážitky, názory či vize, tak se zastavil čas. Tatínek byl vždy ten, kdo jednou za čas, svým vytříbeným humorem, pronesl větu, která byla trefná a jedinečná. Jeho citáty, snad ke všem situacím, mne provází stále. Oba měli, ve svém manželství, několik nepsaných pravidel, která vnášela pohodu do všech těch složitých dnů, které byly dány dlouholetou nemocí maminky. Jaká nepsaná pravidla to byla? radost a vděčnost vděčnost za každý den co jsou a jsme spolu večer usínali bez neshod nebo-li - nezapadej slunce nad hněvem vašim před rozbřeskem je největší tma ne věci takové, ale náš postoj k nim, je takovými činí Těmito úryvky by se dalo shrnout mé dětství naplněné láskou rodičů, podporou a radostí, která převládala i v těžkých obdobích nemoci a nedostatku peněz. Ptáte se, jak to souvisí s mojí cestou k Brain koučinku? Zásadně. Moji rodiče mi předali cenné zkušenosti jak zvládat náročné situace. Nezdolný životní elán, který jsem v dětství vnímala, a u mého tatínka i nadále obdivuji, je nedílnou součástí i mého života. A řekněme si: “Co dokážeme bez životního elánu a víry, že to zvládneme?” Je na čase se z dětství přehoupnout o něco dále. V osmnácti letech si člověk připadá “dospěle”, i když jste na začátku cesty. Roky plynuly, stejně jako zkušenosti v různých zaměstnáních. Můj cíl a vytoužený směr: PSYCHOLOGIE, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA, MEDICÍNA. … A tak jsem při studiu speciální pedagogiky nahlížela do nejrůznějších zákoutí problémů. Byla jsem pohlcena tím, jak se dají posouvat možnosti práce s dětmi a mládeží. Jak řešit krizové situace a hlavně, jak vše zvládnou v praxi. Vedla jsem programy pro děti z SOS dětské vesničky a vím, že “proměnit” teoretické poznatky v praxi, mnohdy není tak jednoduché. Křehkost dětských duší, přetrhaných vztahů a úzkost či obavy musíte umět “uchopit”. V tomto období jsem očekávala své první dítko. Vždy jsem toužila mít kopu dětí, které by běhaly po bytě a dělaly neplechu. Pocit štěstí z narození syna a vysněná idylka spokojené rodinky však brzy přehlušily informace od lékařů. Byly strohé a pro mě, jako matku, drtivé. Z vyšetření vyplývá, že … … nevíme zda bude někdy chodit … musíte … musíte... Vystartovala jsem vpřed! Můj syn byl pro mne to nejcennější. Byl mým motorem. A tak jsem se dala do dalšího hlubšího studia tentokrát neuroterapie. V Česku i v zahraničí jsem absolvovala kurzy, vzdělávala se a nepřestávala věřit, že změním lékařské prognózy. Při tom jsem si doslova zamilovala EEG (elektroencefalografii). Vím, že to slovo zní hodně ”odborně”, ale v jednoduchém přepisu jde o vyšetřovací metodu, pomocí které lze sledovat aktivitu mozku. Svět mozku mě opravdu fascinuje! Číst ve vlnách, pozorovat vědomé a nevědomé, zjišťovat jaké “obrazy” vlny tvoří, když jste ve stresu, soustředíte se, relaxujete nebo se učíte. To vše lze číst jako z čítanky. A nejen to. Můžeme svůj mozek trénovat a zefektivnit jeho činnost. A to byla ta pravá chvíle! Věděla jsem jak na to. Vystudováno jsem měla, tréninkové dovednosti také a nic nebránilo tomu než začít s tréninkem syna. A tak vzhůru do neuroterapií! Když to nyní píši a dělím se s Vámi o svoji životní zkušenost, tak mě trochu mrazí. Proč? Kdybych se tenkrát nerozhodla jít do toho, tak bych dozajista měla před sebou zcela jiného syna než dnes. Je mu už 13 let, miluje zvířata, stejně jako moji dobrou kuchyni. Chodí, běhá, skáče …. a rád plave. Přečte vše, co mu padne do ruky, nahlas se směje a rychle MYSLÍ A MLUVÍ. Je prostě báječný! Jak jsem se dostala k trénování kognitivních funkcí? Bude to 8 let co mi zemřela maminka a svět se zastavil, já jsem musela jít dál a překonat to Byl tu Tomášek a už i Janinka. Ale tatínka to sebralo. Nemohl pořádně spát, začal být pasivní a jeho duševní vitalita se začala vytrácet. Vystartovala jsem vpřed! Tentokrát kvůli svému tatínkovi. Další hledání a další stohy knih. Praktická cvičení a hlavně to musí bavit. Musí být pokrok vidět téméř ihned. Hurá, zvítězili jsme! Tatínek se znovu pustil do akce. Studuje akademii třetího věku, chodí do studovny, směje se mi, že neznám všechny funkce chytrého telefonu. Hurá! Zvítězili jsme! .. a na konci hledání zlatá perla UNIKÁTNÍ PROGRAM BRAIN FEEDBACK Ucelený program kognitivního tréninku a neuroterapií. Cesty jsou od toho, aby udávaly směr. Já vím, že jsem vybrala tu správnou. A jsem za to vděčná … Lída A pro všechny, kteří chtějí putovat cestou svého mozku, jsem sestavila speciální tréninkový program Brain feedback. S čím u mne můžete počítat? Kdo jsem? PORADCE? TRENÉR? KOUČ? PORADKYNĚ - RÁDA VÁM PORADÍM, TZN. že budete něco VĚDĚT / ZNÁT. TRENÉRKA NEBO INSTRUKTORKA - naučím Vás nějaké dovednosti Tzn., že budete něco UMĚT. KOUČKA podpořím Vás v konání žádoucích změn. Tzn., že budete něco opravdu DĚLAT. Takže pokud o svém mozku chcete něco VĚDĚT, něco se svým mozkem UMĚT a pokud to chcete v životě opravdu DĚLAT. POJĎTE DO TOHO A POTVRĎTE SI I VY, ŽE: VÁŠ MOZEK DOKÁŽE VÍC, NEŽ SI MYSLÍTE!

Poradna pro pacienty s poruchami paměti a jejich pečovatele Provádíme diagnostiku paměťových poruch, a nabízíme poradenství také pro již diagnostikované pacienty či jejich pečovatele, především s využitím nelékových přístupů (možnosti práce s pacientem, možnosti zvládání problematických situací pečovatelem, socioekonomické poradenství u těchto nemocných). Poradna pro psychosomatická onemocnění - jedná se o skupinu onemocnění vyvolaných dlouhodobým stresem, kdy klasickým vyšetřením lékařem není nalezena organická příčina obtíží - tato onemocnění se nejčastěji projevují nevysvětlitelnými bolestmi hlavy, zad, nereagujícími na klasickou terapii, kolapsovými stavy, bušením srdce, bolestmi žaludku, únavovým syndromem, doplnila bych nespavost - Diagnostika a terapie obtíží Poradna pro pacienty s chronickým neurologickým či paměťovým deficitem po úrazech hlavy 1. diagnostiku a léčbu neurologických onemocnění se zaměření na problematiku : - vertebrogenních onemocnění - cévní onemocnění mozku - epilepsie - bolesti hlavy - neurologické komplikace diabetes mellitus (cukrovka) -. závratě 2. poradenství u výše jmenovaných skupin onemocnění s využitím farmakologických i nefarmakologických postupů : - režimová opatření u vertebrogenních onemocnění včetně doporučení vhodného cvičení páteře, zajištění rehabilitace či jiné pohybové aktivity např. jóga - sledování a redukce rizikových faktorů cévního onemocnění mozku - dispenzarizace pacientů s epilepsií včetně problematiky oprávnění k řízení motorových vozidel - poradenství v oblasti racionální výživy, která redukuje výskyt či zmírňuje průběh řady onemocnění ( kardiovaskulární nemoci, onkologická onemocnění, diabetes mellitus II typu a další nemoci )

d roku 1994 pracuji v Masarykově onkologickém ústavu jako radiodiagnostik. Roky strávené v tomto prostředí, situace v mé rodině a blízkém okolí mě dovedly k úvahám o zdravém životním stylu a k zájmu o techniky, které by pomohly snížit neúměrný stres. Stres, který nakonec dovede člověka k lékaři s méně či více závažným onemocněním, stres pacientů způsobený závažnou nemocí a její léčbou, ale také stres, který trápí empaticky laděné zdravotníky při každodenním kontaktu s nemocnými. Tento zájem mě mimo jiné přivedl ke studiu akupunktury a v současné době i psychosomatické medicíny pod záštitou pražského Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.